Nejvíce prožívanými svátky jsou určitě ty vánoční, netěší se na ně jen děti, ale i dospělí. Pak následují svátky velikonoční, ty si hlavně užíváme kvůli teplému jarnímu počasí a také volnému pátku a pondělí, i když samozřejmě jejich oslava by měla být hlavně duchovního rázu. A co období mezi vánocemi a velikonocemi? Najde se i tam důvod k tomu radovat se a možná trochu i blbnout? 
Masopust, mladé generaci už toto slovo zřejmě moc neříká, a to hlavně ve velkých městech, ale na vesnicích se tento svátek naštěstí stále ještě dodržuje . Pokud vám není zcela jasné, o jakou oslavu se jedná, pak je to mezidobí od 6. ledna do doby, kdy by se měl začít držet půst. Na východě Čech se můžete setkat i s označením „fašank“. Přesný datum souvisí s datem velikonočních svátků, každý rok tak může vyjít i na jiný měsíc.
To, co na tomto svátku milují hlavně děti, ale dokáží se u něj pořádně vyřádit i dospělí, je průvod masek. V čele maškar by měl jít někdo v přestrojení za medvěda a jeho doprovod, dalším oblíbeným zvířetem je pak kůň. Masopustní oslavy trvají po dobu tří dnů počínaje čtvrtkem a konče nedělí. Hodně se jí a pije, součástí jsou hodně časti i zabijačkové hody nebo pěkně vypečená domácí husička.
Bez tance si nelze žádné oslavování snad vůbec představit, jinak tomu není ani v tomto případě, poslední, tedy třetí den, by měl probíhat v rytmu hudby. Pomyslnou třešničkou na dortu je pak již zmíněné procesí masek.
Žádná legrace ale netrvá dlouho a po hodování následuje období uskromnění se, tedy doba půstu, po které následují tolik očekávané velikonoční svátky.
Pokud jste nikdy pravý masopust nezažili, možná by stálo za to vydat se za někým známým, kdo na vesnici žije a zažít ho tzv. přímo na vlastní kůži. Určitě tu bude nezapomenutelný zážitek a navíc se tak přiblížíte životu našich předků.