Když se poprvé v devadesátých letech začal vysílat seriál vtipných skečů s Mr. Beanem alias Rowanem Atkinsonem, válel jsem se smíchy po zemi. Některé scénky mě ale spíše dojímaly k slzám a bylo mi i těch filmových protagonistů docela líto. Například taková silvestrovská oslava, pan Bean si pozval dva kamarády a nedokázal jim nabídnout nic víc, nežli poslední kousky nějakých preclíků, a neváhal pro udržení přátelství a posezení v obýváku dokonce stáhnout posuvné gilotinové okno VS600 https://domo-okna.cz/hlinikova-okna/posuvne-gilotinove-okno-vs600/ v malé kuchyňce a vytáhnout zvenčí větvičky ze stromu, které sekáčkem nasekal a předkládal k jídlu.

Již v té době mě tento typ okna zaujal. Uvědomil jsem si, že je to vlastně naprosto ideální okno právě do kuchyně nebo do koupelny, kde by byl problém otevřít klasické okenní křídlo, které by tu zabralo spoustu místa a mohlo shodit nějaké předměty. V podstatě se jedná o obdobu posuvných dveří vestavěné skříně, které také šetří místo před skříní a díky tomu tu máte více prostoru pro volný pohyb.

Posuvná okna bych uvítal ve svém bytě i jinde a teď si uvědomuji, že si vlastně klasickými křídlovými okny zbytečně komplikuji situaci.
Záclony. Mám ve všech oknech klasické záclony a závěsy až na zem. Vypadá to krásně, ale chci-li okno otevřít dokořán, musím záclonu pracně odsouvat stranou a to je problém hlavně v ložnici a v kuchyni. S posuvným oknem je to snazší, to stačí vysunout vzhůru a můžete větrat i přes staženou záclonu.
Křídla nepřekáží. V místnosti se otevřením křídla snižuje využitelnost prostoru u okna, křídlo tu zkrátka překáží a musíte s tím počítat. Do křídla také můžete vrazit, mně se to například stalo při vysávání koberce, kdy jsem si spodek okna vrazil do zad. Jednou mě dokonce křídlo při průvanu praštilo do hlavy, no asi jsem od té doby praštěný, jako pan Svěrák ve filmu Vrchní prchni, kdy vykládá Josefu Abrhámovi, jak „jím vytopený byt musel nechat vymalovat a ještě jej při tom praštili štaflema do čela“.